• Aktuality
• Beeografie
• Projekty
• Koncerty
• Nahrávky
• Z médií
• Galerie
• Kontakt

Beeografie

"Zpívat šansony je stejné zaměstnání jako každé jiné,
ne-li náročnější: řemeslo jako nezbytný doplněk talentu
se nedá ošidit. Učíte se mu po malých dávkách."
(Edith Piaf)

Narodila jsem se v roce 1981 a s rodnou Ostravou mám spojeno i brzké okouzlení hudbou. První vystoupení probíhala na sídlišti, kde jsem se švihadlem v ruce a zcela spontánně začínala jako "sólová zpěvačka". ZUŠ pro mne byla hudebním rájem - sice jsem si velmi přála hrát na klavír, ale začala jsem se zobcovou flétnou, poté pokračovala hrou na kytaru a navštěvovala pěvecký sbor. K aktivnějšímu zpěvu, který mi přinášel nejvíce radosti, mne tehdy motivoval můj učitel kytary. Obor sólový zpěv jsem absolvovala v roce 2007 u paní Evy Wojaczkové. K lidskému hlasu má svým rozsahem blízko klarinet, který má nádherný zvuk, proto jsem se rozhodla, že na něj budu hrát.

V letech 2003-2008 mě naplňovalo zpívání s ostravskou kapelou Café Industrial. K francouzské písni mě přivedla má přítelkyně a klavíristka Eva Mitáčková, se kterou jsme nazkoušely první skladby z repertoáru Edith Piaf. K našemu hudebnímu duu Lecoclico, které jsme vytvořily v roce 2006 a jehož repertoár jsme rozšířily i o písně Jacqua Brela a Charlese Aznavoura (i mnoha dalších hvězd francouzské hudby), se připojil také akordeonista Tomáš Damec.

Dalším důležitým, lidským i hudebním mezníkem pro mě bylo setkání s Vladivojnou la Chia, s níž od roku 2008 spolupracuji jako vokalistka. Zpívám také v projektu Hrobky milenců a jiné kratochvíle.

Na podzim roku 2011 jsem získala možnost odjet do Splitu, poměřit své pěvecké schopnosti v Mezinárodní soutěži v interpretaci francouzského šansonu – a v tomto pěveckém "souboji" jsem zvítězila. V letošním roce jsem sama zasedla jako porotce regionálního kola této soutěže a sama moc dobře vím, že určovat prvenství v umělecké, tvůrčí oblasti, je záležitost z velké části subjektivní.

V roce 2012 jsem vystoupila na Festivalu v ulicích, pořádaném v rámci mezinárodního hudebního festivalu Colours of Ostrava. Písně z repertoáru Edith Piaf, Jacqua Brella, Mireulle Mathieu a dalších frankofonních interpretů v mém podání zazněly také v ostravském Klubu Parník, v Divadle loutek Ostrava na Francouzském večeru s šansoniérem Joelem Brosem, v Klubu Stará Pekárna (Brno), v Českém rozhlase Ostrava v živém komponovém večeru CZinci, jehož hostem byl např. i Michal Horáček a na mnoha dalších místech v České republice. Kromě rozhlasu jsem vystupovala i v řadě televizních pořadů, např. kultura.cz či Dobré ráno s ČT.

Hudba mě těší, roztančí, dojímá, někdy ruší, ale vždy mě provokuje a podněcuje k emocím. Zpěv mi přináší pocit radosti, svobodného vyjádření. Hlas je pro mě unikátním prostředkem k zachycení pocitů a stavů, taky proto, že je tak bytostně fyzicky spjatý se samotným interpretem. Setkala jsem se a stále setkávám s mnoha zajímavými, talentovanými muzikanty, kteří mě inspirují a díky nimž mohu lépe hledat vlastní cestu k hudbě. Každé takové setkání je pro mě vzrušujícím zážitkem, který se časem projeví v mé tvorbě (jsou jimi např. Rudy Horvát, Joel Bros, Jan Kuchař, Martin Bala a další.)